Češi jsou národ lenochů, málokdo se vydrží hýbat po celý rok

Před létem se řada z nás snažila ladit svou figuru, cvičili jsme, shazovali nadbytečná kila, jedli jsme zdravěji než obvykle. Někdo s tím začíná dokonce už od Nového roku, přičemž toto předsevzetí x-krát poruší, ale i tak tu určitá snaha kolem období jara je. Jenže jakmile je tu léto, se snahami většinou mrskneme do kouta, začneme si užívat dobré jídlo, nebráníme se alkoholu, na zahradě pokud možno odpočíváme a relaxujeme, případně se za odpočinkem vydáváme někam na dovolenou. Jen málokdo z nás svou dovolenou tráví skutečně aktivně.

Pak se není čemu divit, že Češi vypadají tak, jak vypadají – že u nás strmě stoupají počty lidí s nadváhou a obezitou a že do tohoto negativního trendu zatahujeme dokonce už i naše děti. A děláme s tím něco? Většina z nás bohužel nic.

Nejčastější výmluvy: nemáme čas nebo peníze

Když je hezky, tak to vypadá, že je mezi námi spoustu sportovců a milovníků pohybu. Jezdíme na kole, běháme, plaveme. Ale jakmile je hůř, už se nám tolik nechce. A i když po Novém roce nebo před létem je v posilovnách narváno, tak to netrvá tak dlouho a už jsou zase poloprázné. Ale abychom byli féroví, není to jen českou náturou či slabou vůlí. Spousta lidí přiznává, že by do posilovny chodili, ale nemají na to peníze. A jiné by lákalo pravidelně sportovat, ale zase prý nemají čas. Jistě, může to být jen výmluva, protože jsme zkrátka přivykli pohodlnému způsobu života a nechce se nám hýbat, ale v každodenním kolotoči některým z nás na cvičení skutečně příliš času ani energie nezbývá.

Ale nemusí to tak být. Vždy je to totiž o prioritách – kdo se chce hýbat, ten si způsob i čas vždycky najde. Cvičit se dá totiž třeba i na zahradě, při úklidu domácnosti, při procházce s dětmi – a nebo stačí jen vynechat výtah a chodit po schodech, vynechat jednu zastávku autobusu a ujít ji pěšky nebo zkrátka ráno vstát o půl hodiny dřív a dopřát si ranní rozcvičku. A hned bychom v oblasti pohybu přestali být na „chvostu“ Evropy.