Mladí lidé nejsou psychicky odolní. Co s tím?

Leckteří starší a prý i moudřejší nad dnešní mladou generací nechápavě kroutí hlavou. V duchu si říkají, co nám to tu roste za mládež, jak že jsou ti mileniálové vychovaní a co z nich jednou bude. A i odborníci přiznávají, že dnešní mladá generace je úplně jiná než jejich rodiče či prarodiče. A nejen díky vyspělé technice a naprosté svobodě.

 

Někteří mladým lidem vyčítají, že nechtějí pracovat, že nejsou ochotní dělat to, co je potřeba, ale chtějí dělat jen to, co je baví. Chtějí cestovat a poznávat svět, práce je příliš netáhne. Stejně tak odkládají čas na založení vlastní rodiny, nežení se a nevdávají. Jsou neustále online, mají přehled o tom, co se děje na druhém konci světa i co se právě nosí, neustále si s někým píšou a leckdy jsou kvůli tomu tak trochu mimo realitu. Zkrátka, žijí úplně jinak a starší lidé mají problém se s tím smířit a naladit se s nimi na stejnou vlnu.

Jenže mladí lidé si jen neužívají a nežijí bohémským životem. Podle odborníků jsou mnohem ohroženější než předchozí generace, protože jsou méně psychicky odolní, kladou si na sebe příliš velké nároky, mnohem víc je tíží pocity selhání a často trpí úzkostmi. A kvůli tomu také čím dál častěji sahají po antidepresivech.

 

Spotřeba léků roste

Není to tak dávno, co jste nejspíš neznali nikoho, kdo by ve vašem okolí bral antidepresiva či jiné léky na nervy. Dnes je tomu jinak a snad každý máme někoho ve svém okolí, kdo se léčil u psychologa či psychiatra. A když se nad tím zamyslíte, a potvrzují to i lékaři, tak mezi těmito pacienty rychle přibývá mladých lidí. Možná i to je důvodem, proč v posledním desetiletí spotřeba antidepresiv stoupla o více než tři sta procent!

 

Vina rodičů

Podle lékařů je jen pár důvodů, proč tolik mladých lidí sahá po lécích typu antidepresiv. V první řadě za to prý často mohou rodiče, respektive jejich výchova, která je příliš ochranitelská a shovívavá. Dětem vše dovolí, nedokážou si u nich vybudovat respekt, nedokážou (a mnohdy ani nechtějí) je zkrotit. Když pak takové dítě dospěje, tvrdě narazí a zjistí, že svět nefunguje tak, jak bylo dosud zvyklé. Sáhnout po lécích je pak nasnadě a s jejich pomocí jde to vyrovnávání se se školou života o něco lépe.

Další příčinou je, že mladí lidé nejsou trpěliví a jsou zvyklí (částečně i z online světa), že všechno mohou mít hned. Když najednou zjistí, že to tak není a že jejich naučená pohodlnost je pro ně přítěží, často se z toho zjištění hroutí a opět hledají pomoc u odborníků.

 

Neschopnost přizpůsobit se

I když by se zdálo, že především mladí lidé se rychle přizpůsobí veškerým změnám a i díky svému technickému zázemí se s ledasčím dokážou poprat lépe, než jejich rodiče či prarodiče, podle lékařů tomu tak často není. Hodně mladých lidí nedokáže říct svůj názor, případně si ho nedokážou ani utvořit. Jsou neprůbojní a nedokážou v reálu komunikovat tak dokonale, jak to zvládají na sociálních sítích. Když k tomuto prozření dojdou, těžce to na ně doléhá. A opět sahají po lécích. Přitom lepší variantou by bylo nebrat léky, ale zamyslet se nad sebou a svým životem a začít s tím po vzoru ostatních dospělých něco dělat.