Vyznáte se v etiketách potravin?

Nakupujete podle toho, na co zrovna máte chuť, řídíte se cenou a nebo raději sázíte na data na etiketách potravin? Pokud neděláte to poslední, měli byste začít, protože etikety vám prozradí úplně vše – a dokážou včas varovat, co si rozhodně nekupovat.

Většina z nás etikety příliš neřeší. Když jdeme do obchodu, nakoupíme, co jsme zvyklí a co máme na svém nákupním seznamu. U uzenin prodávaných v masných pultech to neřešíme už vůbec, protože tam se o složení nedozvíme naprosto nic. A ruku na srdce, pro většinu z nás je stejně rozhodující hlavně cena a nejraději nakupujeme věci v akci. Jenže pokud se snažíme žít zdravě a nejíst jídla plná éček, konzervantů a skrytých tuků či cukrů, pak bychom si na nákup měli vyhradit o něco více času a poctivě se začíst do etiket. Co nám mohou prozradit podstatného?

Doporučená denní dávka

Když už nás to napadne a do etikety se začteme, věnujeme se většinou jen složení výrobku – hledáme v něm to poctivé a pohoršeně se mračíme nad použitými dochucovadly. Ale možná ještě podstatnější je podívat se na nenápadnou tabulku označenou zkratkou DDD (doporučená denní dávka), případně GDA (Guideline Daily Amounts). Tady se totiž dozvíme, jaký energetický příjem je skytý v jakékoliv potravině, tedy kolik kalorií či kilojoulů nám její spořádání dodá. A pokud hubneme nebo se snažíme udržovat si váhu, právě tohle je to, co nás zajímá.

V tabulce se přesně dočteme, kolik je v dané potravině sacharidů a z toho cukrů, kolik je tam tuků a kolik bílkovin. Leckde píšou i množství soli či další detaily, ale ty už nejsou tak podstatné. Zároveň se zde dočteme přesnou energetickou hodnotu daného výrobku. Pokud nad těmito čísly váháte, tak vězte, že ženy by průměrně za den měly přijmout okolo 8 000 kJ (neboli okolo 2 000 kcal). Muži mohou mít až 12 000 kJ. Při nákupu si tak snadno můžete už předem propočítat, co si během dne dát a co už si raději odepřít.

Sladidla a konzervanty

Složení potraviny je samozřejmě neméně důležité. Nikdo z nás se nechce dopovat umělými sladidly, glutamátem, dochucovadly či nezdravými tuky. Proto je vhodné prostudovat si etiketu a vzít si do ruky třeba dva podobné výrobky odlišných značek. Možná užasnete nad tím, jak rozdílné mohou být třeba dva bílé jogurty, i když se na první pohled zdají stejné. Takže volte výrobky raději rozumem a nedejte tolik na reklamu.