Běžec začátečník – jaké nejspíš děláte chyby?

Běhání je dnes spíš módním trendem než sportem. Běhají celebrity, sportovci, zkrátka spousta slavných lidí. A většina vám bude v různých rozhovorech tvrdit, že běhání je pro ně závislostí, že bez něho nemohou být a jak je to skvělé a tak dále a tak dále. Věříte jim a také jste se v běhu zhlédli? Poradíme vám, jak při něm nechybovat.

 

Zdá se to jako naprostá prkotina. Běhat přece umí každý z nás, akorát se nám většinou prostě nechce. Ale když se rozhodneme začít to brát jako sport a skutečně začít profesionálně běhat, obvykle máme pocit, že nám stačí nazout staré tenisky, obléct teplákovou soupravu a vyrazit do parku. Nebo si naopak nakoupíme spoustu zbytečného, ale reklamami doporučovaného moderního vybavení, bez kterého se při běhu prý naprosto neobejdeme, a tak běháme ověšení jako vánoční stromeček a pořád jen něco kontrolujeme a hlídáme a máme pocit, že pořád všechno děláme špatně. A ano, většinou lecos děláme špatně, protože začátečníci jsou zkrátka začátečníci a teprve musejí všechny chyby „vychytat“ a odstranit.

 

Nepřeceňujte se

Kdo nikdy neběhal a není na to zvyklý, ten většinou už při prvním „tréninku“ zjistí, kde jsou jeho meze. A zjistí to velmi brzo, protože po půl kilometru začne plivat plíce a po dvou kilometrech sotva leze. Další dva dny pak trpí svalovou horečkou. Takže je jasné, že takhle to nejde.

Nejčastější chybou začátečníků je, že do toho jdou s přílišnou vervou a přecení se. Stejně jako s každým sportem, i tady je třeba začít pozvolna, třeba i jen rychlou chůzí, pak případně střídat běh s rychlou chůzí a pak teprve skutečně jen běhat. A nemusíte si hned určit desetikilometrovou trasu, začněte na kratší a postupně ji prodlužujte. Případně si vymezte nějaký čas na běhán ía ten postupně navyšujte. Zkrátka podle toho, jak už jste vytrénovaní a kolik toho zvládnete.

 

Pozor na boty i terén

Jestli běháte v obnošných teplákách či obyčejných kraťasech, je to celkem jedno. Jistě, pokud chcete být jako profíci, zajděte si do obchodu se sportovním oblečením, necháte tam dva tisíce a budete si v novém oblečení připadat jako hvězdy. Ale mnohem důležitější je správná obuv. Prošlapané tenisky rovnou vyhoďte, zajděte si koupit pořádné boty a prodavači se nestyďte říct, že je chcete na běhání. Měly by na to být uzpůsobené, aby dokázaly aspoň trochu tlumit nárazy a byly vám za všech okolností pohodlné.

A s tím se pojí i výběr terénu. Pokud běháte po městě a máte pocit, jak je to skvělé, že jsou chodníky rovné a cyklostezky po ránu zcela prázdné, vězte, že vaše klouby už tak nadšené nejsou. Běh po asfaltu či betonu je to nejhorší, co pro své tělo můžete dělat – a za pár let pochopíte proč. Lepší je vyrazit někam do parku, na lesní cesty a podobně, zkrátka na nezpevněné cesty, které jsou „měkčí“ a přívětivější pro naše klouby.

A jak je to s tím moderním vybavením v čele s chytrými hodinkami, měřiči tepu a podobně? Pokud máte pocit, že ho nutně potřebujete a neobejdete se bez něj, klidně si to všechno pořiďte. Ale vězte, že lidé běhají odedávna – a bez podobných vychytávek se vždy v klidu obešli.