Jaké jsou moravské velikonoční tradice

Velikonoce bývaly pro naše předky nejdůležitějšími svátky v roce hned ze dvou důvodů. Z náboženského pohledu se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista - přeneseně tedy toho, že život nekončí smrtí, že vždy existuje cesta ven ze zotročení do světa Božího. Z praktického pohledu se pak člověk díky velikonočním tradicím očistil od zimního režimu a připravil se na jaro, potažmo na veškeré jarní práce.

Celý pašijový týden, nebo také ten týden před Velikonocemi, je plný tradic a povinností. Které z nich se slaví na Moravě?

Květná neděle

Právě Květná neděle zahajuje svatý týden. V tuto dobu, několik dnů před svým umučením, Ježíš vstoupil do Jeruzaléma. Tradičními zvyky jsou - požehnání ratolestí, čtení pašijí a slavnost mše svaté a svěcení kočiček.

Modré pondělí

Během Modrého pondělí se kostely vyzdobovaly modrými látkami. Co je ale zajímavější - pro křesťany byl tento den symbolem volna. Sám název "Modré" je odvozen z německého "Blau" - což znamená i "neschopný práce" nebo "podnapilý".

Šedivé úterý

Po volném dnu se o Šedivém úterý uklízelo. Všechny pavučiny v koutech by měly být vymeteny, většina žen se pustila do umývání oken a v některých domácnostech se dokonce bílilo. Celkově se domácnost připravovala na oslavy.

Čtěte také: Využijte vejce z Velikonoc v kuchyni

Škaredá středa

Také "sazometná" středa je významným dnem v tomto týdnu. Připomíná se škaredý skutek, kdy Jidáš zradil Ježíše.

V domácnostech hospodyňky vymetají všechny saze v domech a přesto se doporučuje neškaredit. Taková zakaboněná tvář by vám pak mohla zůstat po každou středu v roce. V kostelech se žehná popelu a k tomu se tento den (a následně na Velký pátek) dodržuje přísný půst – vynechá se maso a za celý den se smíte najíst pouze jednou.

Zelený čtvrtek

Tento den si připomínáme Ježíšovu „poslední večeři“. Na zelený čtvrtek by se mělo jíst jenom zelené jídlo – hrách, špenát, zelí, aby člověku bylo zaručeno pevné zdraví. Ženy pekly Jidášky na znamení Jidášového zrazení Ježíše.

Čtěte také: Dodržováním velikonočních tradic děláte něco i pro své zdraví

Velký pátek

Je to den smutku, Ježíš byl ukřižován, vyznačuje se svou tichostí a také tím, že v tento den se nepracuje. Velký pátek je ale také spojován s magií - podle pověr se otevírá země,  hory vydávají poklady a se samotnou zemí by se zrovna ten den nemělo hýbat, pracovat s ní a ani obhospodařovávat. 

Zato se ale čistí studánky, protože voda z nich má v pátek magickou léčivou sílu

Bílá sobota a Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle)

V sobotu byl Ježíš dán do hrobu. Domácnosti se bílily, v kuchyních se vaří a pečou obřadní pokrmy, které jsou v neděli posvěceni - mazance a beránci. Muži a chlapci začínají plést pomlázky, ženy zase zdobit vajíčka. Nedělí končí také půst.

Velikonoční pondělí (Červené pondělí)

Oslavy propukají naplno, slaví se Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí.

Dívky vyčkávají na příchod "šlaháčů", pro které mají nachystaná zdobená vajíčka a mašli, kterou každému, který dívku vyšlehá, uváží na pomlázku. Věří se, že se dívce právě vyšleháním předá mladost a ohebnost proutků, ze kterých je pomlázka, i krásu probouzející se přírody.

Samozřejmostí je po vyšlehání i malá odměna v podobě slivovice. Na stole nesmí v tento den chybět slavnostní velikonoční beránek a vajíčka všeho druhu.

Každá vesnička tyto svátky slaví svým vlastním způsobem, někde se na Velikonoční pondělí chodí průvod s řehtačkami, jinde se zase snaží o co nejdelší pomlázku.

Jak slavíte Velikonoce u vás?