Typickým příkladem může být cvičení. Jistě, že by nás víc bavilo cvičit odpoledne, vyběhnout do prosluněného dne a pohybovat se na čerstvém vzduchu. Jenže kvůli pracovním povinnostem a péči o rodinu na tohle většina lidí nemá čas. A když chtějí i tak cvičit, aby se udrželi v kondici, dělají to většinou večer (ranní cvičení je pro hodně lidí naprosto sebevražednou misí a nemáme sílu vstát z postele dřív než musíme).
Samozřejmě, cvičení je prospěšné, a to v každou denní či noční dobu. A pokud večer cvičíte už pravidelně, tak si tělo zvyklo a čeká na svou večerní dávku pohybu. Jenže jiná věc je, že když docvičíte, cítíte se nabuzení, do těla se vyplavily hormony včetně endorfinu a vy máte přitom jít za chvíli spát. Takže leckomu se pak spát nechce a ještě notně dlouhou dobu se ke spánku musí přemlouvat. Proto pokud skutečně chcete cvičit večer, dělejte to co nejdřív a rozhodně ne těsně před ulehnutím, protože si tím jen oddalujete spánek a okrádáte se o odpočinek.
S knížkou do postele?
Ne každý je večer tak aktivní nebo má dost energie na to, aby cvičil. Takže si řada z nás raději zaleze včas do postele, pustíme si televizi nebo si vezmeme knížku a užíváme si ty minuty pohody a klidu bez starostí. Když skončíme, obvykle vezmeme ještě na chvíli do ruky mobilní telefon a zkontrolujeme sociální sítě, zprávy a další weby. A pak jdeme spát. Jenže dost lidí má s usínáním problém a trvá jim velmi dlouho.
Důvodem jsou právě tyto večerní (zlo)zvyky. Obrazovky vyzařující nepřirozené modré světlo tělu dávají signál, že čas na spánek ještě nepřichází, a tak po odložení a vypnutí přístrojů nemůžeme zpravidla hned usnout. Ale i čtení může být nezdravým zvykem, pokud si čteme v posteli, protože mozek je naladěný na „jinou vlnu“. Odborníci proto doporučují najít si pro čtení jiné místo než postel – křeslo, pohovku, svůj oblíbený koutek. Postel si zkrátka vyhraďte jen a pouze pro spaní, a než do ní ulehnete, naordinujte si aspoň pár minut úplného klidu bez jakéhokoliv rozptylování.