Život bez cukru – možná cesta ke zdraví nebo jen utopie?

Kdo nemusí omezovat cukr ze zdravotních důvodů nebo se o jeho omezení nesnaží kvůli hubnutí, ten si život bez něho asi ani neumí představit. Cukr je téměř ve všem, co konzumujeme, plus si ho ještě do mnoha jídel i nápojů přidáváme, protože nám s ním zkrátka mnohem víc chutnají. Naše těla jsou tak doslova přeslazená. A to bohužel i v případě, kdy se sacharidy snažíme cíleně omezovat.

Cukry, neboli sacharidy, se dělí na jednoduché a komplexní. To už mnoho z nás ví, stejně jako to, že jednoduché cukry naše tělo nepotřebuje a jsou jen takovou jednorázovou pomocí pro rychlé dodání energie našemu organismu. Ty komplexní jsou mnohem důležitější. Ovšem nejsou pro nás nezbytné – na rozdíl od bílkovin a tuků, bez nichž se tělo zkrátka neobejde. A tak se řada z nás snaží cukry cíleně buď omezovat, nebo aspoň měnit ty nezdravé za jejich zdravější varianty (místo bílého cukru třtinový a podobně). Jenže vědci potvrzují, že náš boj proti cukru je téměř marný. Lidé jsou na něm závislí a potraviny jím dochucované nám zkrátka chutnají víc, takže výrobci je do svých produktů přidávají, kdykoliv mohou. A co když se jedná o cukry takzvaně zdravé? Ani ty pro naše těla nejsou příliš přínosné.

Zabíjí cukr, ne tuk

Zatímco běžný cukr se skládá z glukózy a fruktózy, ovocný cukr je jen z fruktózy. Jenže i ta nám podle vědců škodí, i když úplně jinak. Takže ať už sladíme čímkoliv, ubližujeme si – a to mnohem víc, než kdybychom si k obědu denně dávali mastný bůček. Přijatý cukr v našem těle spouští proces, kdy se začne ze slinivky uvolňovat inzulin, který ho přepravuje do buněk. Pokud konzumujeme cukr pořád, tak se vůči němu buňky stanou v podstatě rezistentní a tento přenos začne stávkovat. Cukr zůstává v krvi, přitom inzulinu se produkuje čím dál víc. Výsledkem je nejen cukrovka, ale dochází i k poškozování cév, onemocněním srdce, stoupá nám tlak. Logicky začne stoupat tělesná hmotnost a velké množství cukru v krvi způsobuje i různé záněty.

Jde to bez?

 Ideálním řešením se zdá být život bez cukru. Což je v podstatě utopie. Cukr totiž nelze omezit zcela, protože byste asi nemohli jíst vůbec nic. Ale lze ho přijímat v rozumné míře a v rozumné podobě. Tedy především omezit doslazování, nepřejídat se ovocem, nekupovat výrobky, které jsou cukru už od pohledu plné, vařit si a péct od základů doma sami. Jakmile se jednou začnete zbavovat této netušené závislosti, zjistíte, že to jde i bez cukru – že neslazená káva má svou jedinečnou chuť či že spousta potravin chutná sladce, i když jsme to předtím netušili a nebyli jsme to schopni rozpoznat. Nejen, že takto pomůžeme svému tělu a zdraví, ale ještě se tak ponoříme do neprobádaného světa dosud nepoznaných chutí a aromat.