Některé chemikálie nemají v jídle co dělat, a přesto tam jsou

Při výběru potravin si dáváte pozor, aby neobsahovaly příliš velké množství transmastných kyselin, cukru nebo soli. Snažíte se vybírat jen to nejlepší, protože si uvědomujete, že se vám taková strava brzy vrátí v podobě lepšího zdraví. K tomu si chystáte obědy do krabiček předem, abyste měli jistotu, že v jídle není nic nezdravého. I tak na vás číhají některé chemické látky, které tělu neprospívají.

Dusičnany

Krásně narůžovělé šunky s trvanlivostí přes měsíc, přestože jsou nakrájené na plátky a položené úplně nahoře v chladícím pultu, vděčí za svou stálou barvu i delší trvanlivost dusičnanům. Podobně se tohoto efektu využívá u některých mletých masných polotovarů, sýrů nebo zpracovaných ryb.

Pokud byste dusičnany přijímali dlouhodobě, koledujete si o problémy s okysličováním krve. V těle se totiž část dusičnanů může přeměnit na dusitany a ty snižují schopnost hemoglobinu vázat na sebe kyslík. Riziko je největší u kojenců a malých dětí - jejich tělo oproti tělu dospělého člověka přeměňuje větší část dusičnanů na dusitany a také ještě neumí produkovat enzym, který "opravuje" hemoglobin poškozený dusitany.

Příště, až sáhnete po vašem oblíbeném baleném salámu nebo masu, mrkněte se nejdřív na složení, kolik dusičnanů obsahuje a uzeniny, salámy, ale ani některé sýry proto nedávejte dětem.

Čtěte také: Chutná vám tonik? Měli byste vědět, čím je chinin nebezpečný

Bisfenol A (BPA) a jeho náhrady

Bisfenol A (BPA) se používal ve velkém při výrobě plechovek a tvrzených plastů, a to i těch plastových krabiček, které se používaly na jídlo nebo známých "černých" obraceček a vařeček používaných v kuchyni. Najdeme ho v menším množství i ve vodě a vzduchu, pro člověka je ale velmi nebezpečný příjem jeho nadměrného množství prostřednictvím potravy. 

BPA se totiž dobře vstřebává do potravin, zejména když je jsou zahřívány. Proto se nedoporučuje ohřívat si jídlo v mikrovlnce přímo v krabičce přinesené z domova. A proto se nedoporučuje ohřívat si jídlo v konzervě.

BPA totiž může zapříčinit hormonální nerovnováhu v těle a postarat se tak o vyšší riziko rakoviny prsu nebo prostaty (na tyto orgány mají hormony velký vliv). BPA dále může ovlivnit množství aktivních spermií, být příčinou vyššího sklonu k obezitě, vzniku cukrovky a stát za poruchami imunity.

Pokud možno, omezte proto používání plastových nádobek na jídlo, ale i "černých" naběraček a obraceček v kuchyni, které BPA často obsahují a vlivem vysokých teplot se z nich snadno uvolňuje. Místo konzervovaného jídla pak sáhněte po čerstvých potravinách nebo si radši zavařte jídlo do sklenic.

I když se novější plastové výrobky chlubí značkou "BPA free" a bisfenol A neobsahují, výrobci používají náhradní látky (jako je bisfenol S), kterých účinky na lidský organismus zatím nejsou dlouhodobě otestovány.

Umělá barviva

Modrá šmoulí zmrzlina? Pestrobarevná kolečka snídaňových cereálií? Krásně oranžový sýr čedar? Samé dobroty, ale ne pro vaše zdraví, pokud jsou zde použita umělá barviva. U některých umělých barviv je prokázána souvislost mezi jejich konzumací a sníženou schopností se soustředit. Zejména u dětí. U nich umělá barviva mohou podpořit vznik hyperaktivity nebo poruchy soustředěnosti.

Dobrá zpráva je, že jejich použití už chtějí úředníci zakázat. Špatná správa je, že se některá stále ještě používají, aby potraviny vypadaly lákavěji. Vy každopádně vybírejte to jídlo, které není zbytečně dobarvováno. Cereálie vám budou chutnat i přirozeně nahnědlé, čedar svou chuť v přirozeně mléčně bílé barvě neztratí a i hořčice nedostane bez výrazné barviva jinou chuť, než od ní čekáte.

Umělá sladidla

Znáte ty reklamy, jak jsou všichni lidé šťastní a svěží, když pijí nápoje "bez cukru", "light", "zero" a podobně označované? Šťastní jsou zde jen proto, že za reklamu dostali zaplaceno, ne protože takový nápoj pijí.

Ačkoliv to na první pohled dobře vypadá, když nápoj má nulový obsah cukrů, jeho konzumace může paradoxně vést k přibírání na váze. Princip je jednoduchý. Vy dodáte mozku pocit, že přijímáte něco sladkého a že bude potřeba trávit cukry, mozek na to zareaguje a udělá vše pro to, aby se spustily procesy, které zajistí trávení potravy. A když tělo potravu nemá a není co trávit, vyšle signál zpět mozku "když chceš něco trávit, tak to dodej do žaludku". Popis je velmi zjednodušený, ale právě proto mívá člověk po konzumaci nápojů s umělými sladidly často větší hlad. A to může vést k vyššímu riziku vzniku obezity. Navíc se u některých umělých sladidel stále vedou diskuze ohledně jejich zdravotní nezávadnosti, ať už jako samotného sladidla nebo jako mixu několika umělých sladidel.

Jakmile na obalu uvidíte názvy sladidel jako "sukralóza", "sacharin", "aspartam", "acesulfam", radši takovou láhev vraťte zpět do regálu. 

Dále čtěte: Jsou umělá sladidla v cole bez cukru bezpečná?

Dioxin

Právě dioxiny jsou chemikálie, které ohrožují zdraví člověka z 90% prostřednictvím potravin. Při jejich konzumaci je pak velmi ohrožena reprodukční soustava člověka, dochází k poruchám rozvoje, hormonálním problémům, snížení imunity a riziku vzniku rakoviny. Dioxiny se do potravy - zejména do masa a mléka - dostávají prostřednictvím znečištěného vzduchu, vody nebo rostlin. 

Dobrá zpráva je, že většina vyspělých zemí množství dioxinů v potravinách kontroluje a riziko by tak mělo být minimální. Pokud ale cestujete do některé ze zemí méně rozvinutých, vyvarujte se konzumaci mléka a masa.

Dále čtěte: Dáváte si rádi gumové medvídky kvůli želatině? Zbystřete, zas tolik jí neobsahují

Článek publikován 22.1.2014, aktualizován 3.8.2019