Jste líní? Mohou za to vaši rodiče

Volný čas nejraději trávíte u televize, milujete večery na gauči s miskou chipsů a při pomyšlení na posilovnu se vám ježí všechny chloupky na těle? Jste líní a pohodlní. Možná si to často vyčítáte, ale k aktivnímu pohybu se prostě ne a ne donutit. A možná na tom nenesete vinu jen vy, ale i vaši rodiče.

Ze všech stran slýcháme, že se máme pravidelně hýbat, posilovat, dopřávat si kardiotrénink pro posílení svého srdce. Máme jíst zdravě, zbytečně nelenošit, cvičit máme ideálně neustále, třeba i v kanceláři nebo se protahovat ve škole. Jenže to se dobře čte, ještě lépe se to plánuje, ale mnoho z nás pak velmi rychle pohoří. Dietu držíme chvíli, u cvičení vydržíme týden či dva a pak to vzdáváme, používáme celé spektrum výmluv a slibujeme si, že příště už to určitě zvládneme. Ale nejspíš zase dopadneme stejně špatně. Proč? Protože jsme líní a svou lenost zkrátka nedokážeme nikdy zcela překonat a přilnout pohybu natolik, aby se stal nedílnou součástí našeho života, jíž budeme nade vše milovat. Vina ale neleží jen na nás, podle expertů za to mohou i naši rodiče.

Tyto články jsme pro vás také nachystali:

Je to výchovou

Není to otázka genů. Geneticky můžeme mít například určité předpoklady k nadváze, ale nikoliv k lenosti. Problém tkví v tom, jakým způsobem nás naši rodiče vychovávali a jak moc nás vedli k pohybu. A nejde o celé dětství, důležitých je zejména prvních šest let života. Pokud tyto roky děti stráví u televize, pouhým hraním si doma a aktivně se nevěnují žádnému sportu či častému pohybu, zakládá se u nich sklon k lenosti, který přetrvá až do dospělosti. Pokud naopak rodiče své ratolesti od brzkého věku vedou k pohybu, jezdí s nimi na kole, berou je na lyže, chodí s nimi plavat, chodí pravidelně na procházky nebo v nich jinak pěstují lásku k pohybu, v dětech tyto sklony přetrvají i nadále. 

Vina je i na nás

Ono by to bylo velmi snadné, svalit veškerou vinu na své rodiče – jsem líný, protože jste mě nedonutili hýbat se. Ale to by byla velmi ubohá výmluva. Nějaký vliv to na vás samozřejmě má, ale v dospělosti se každý dokáže rozhodovat sám za sebe, a kdo má pevnou vůli, ten se ke sportování a pravidelnému pohybu donutí. Možná ho nebude zbožňovat, ale lenost překoná. Je to ovšem určité poselství, jak se máte chovat ke svým vlastním potomkům, aby v budoucnu pohyb milovali a brali ho zcela za vlastní.