Nejčastější veganský mýtus: být veganem znamená automaticky zdravě se stravovat

V čem veganství pomůže lidskému tělu? Jak to je s těmi, kdo veganství berou jen jako módní stravování? Jak vnímá vegan "masožrouty"? O veganství jsme se bavili s fitness trenérem a veganem v jedné osobě, Mariánem Pásztorem.

Mariáne, jak řešíš stravu jako fitness trenér a vegan v jednom?

Snažím se jíst 3x denně, to je základ. Jako vegan se snažím vařit ze základních surovin a co nejvíc jednoduše. Nebaví mě komplikované recepty a v kuchyni nechci trávit moc času. K snídani mám nejradši ovesné vločky s mandlovým mlékem, rozdrceným lněným semínkem a banánem, případně borůvkami. Oběd jistí rúzné luštěniny, těstoviny, tofu, tempeh, seitan apod. Být vegan neznamená se omezovat, právě naopak. Mně to třeba pomohlo objevit spoustu nových chutí a vůní a za to jsem moc vděčný.

Na co si musíš dávat jako vegan při stravování největší pozor? Musíš nějak víc balancovat stravu oproti "masožroutům”?

Toto slýchám často jako mýtus nebo předsudek. Jako vegan si hlídám jenom suplementaci vitamínu B12. Vyvážená strava je důležitá jak u veganů, tak u masožroutů, takže tohkle jako handicap nevidím. Stejně jako špatně se stravující masožrouti existujou i špatně se stravující vegani. Být vegan neznamená automaticky zdravě se stravovat, to je jen známý mýtus.

Čtěte také: Instruktor fitness: "V posilovně to občas vypadá jako v cirkusu."

Zažil jsi při přechodu na veganství nějaké potíže?

Jako potíže bych to zrovna nenazval. Prvních pár měsíců, kdy si tělo zvykalo na větší přísun rostlinné stravy, mě trápilo nadýmání, častější průjmy apod. Chvíli jsem vypadal kvůli akné na tváři jak puberťák, ale pak to všechno zmizelo a ustálily se i zažívací potíže. Někdo toto celé popisuje jako detox organizmu, já osobně nemám rád tento výraz. Spíš bych to popsal jako adaptaci.

V čem je zase veganství pro tvoje tělo lepší?

Po vysazení živočišných produktů se mi vyčistila pleť, ráno nechrchlám 5 minut v koupelně (tohle připisuju zejména mléku a mléčnym produktům), už 5 let neznám pocit přejezení a tzv. "gastrálni demence". A v neposlední řadě mnohem lépe po tréninzích regeneruji. To je i důvod, proč v současné době spousta profesionáních sportovců přechází na veganskou stravu. Vedle etických a enviromentálních důvodů tohle beru i jako další nesporný benefit veganství.

Veganství je v posledních letech na vzestupu, jak je to s potravinovými doplňky (proteiny, spalovače apod.), je snadné sehnat veganské?

Dnes už je to opravdu jednoduché. I velké firmy objevily potenciál veganské stravy a zařadily do nabídky vegan alternativy doplňků stravy. Internet je toho plný. 

Jaké veganské doplňky stravy můžeš doporučit lidem a proč?

Svým veganským klientům doporučuji ten zmíněný vitamín B12 a případně veganské varianty doplňků omega 3 a omega 6 mastných kyselin. Pokud se ale stravují lidé pestře a základ tvoří čerstvé a průmyslově co nejmíň zpracované potraviny, doplňky nejsou obvykle potřeba.

Čtěte také: Maso stačí jednou týdně, ale co místo něj?

Co podle tebe musí člověk zvážit, než se stane veganem?

Minimálně si člověk musí ujasnit, proč to dělá a co tím chce dosáhnout. Může to být etický důvod (zacházení se zvířaty ve velkochovech), ekologický (negativní dopad živočišné produkce na naši planetu), nebo i zdravotní (tady odkazuji na různé studie o negativním dopadu nadměrné konzumace živočišných produktů na zdraví člověka).

Než se člověk rozhodne, měl by si nastudovat více informací o rostlinné stravě, správných kombinacích a neposlední řadě o výživových hodnotách. Není nic horšího, než vegan konzumující jen přílohy jako je rýže, hranolky, bramborová kaše, grilovaná zelenina a další. To opravdu není vyvážená rostlinná strava a dochází pak k rozhořčení.

Špatné je, když se někdo rozhodne pro veganství jen z chvilkového rozmaru nebo jen proto, že to je zrovna IN a nechce se o veganství více zajímat. To je ta nejhorší možná varianta, protože takový člověk o svém rozhodnutí nepřemýšlí jako o dlouhodobém rozhodnutí a obvykle mu to dlouho nevydrží. 

Jak to bylo u tebe?

U mě se postupně sešly všechny tři důvody dohromady. Nejprve jsem se rozhodl omezit konzumaci masa na 2x týdně. Uvědomil jsem si totiž díky článku o obrovské spotřebě masa v Evropě, že i já se cpu masnými výrobky 5x denně. Začal jsem se zajímat více o to, jaký má živočišný průmysl dopady na ekologii i lidské zdraví a do půl roku jsem vyloučil ze svého jídelníčku všechny živočišné produkty.

Jak ty osobně vnímáš rozdělování na "vegany" a "masožrouty"?

Mně samotnému trvalo 37 let, než jsem se k veganství rozhodl, proto nejsem žádný militantní vegan. Jsem ale za tu změnu vděčný. Díky ní jsem poznal, že není jednoduché vystoupit ze své komfortní zóny. Donutilo mě to začít přemýšlet nad tím, co jím a co všechno se může schovávat za jídlem na mém talíři.

Sám jsem k "masožroutům" dlouhá léta patřil, proto je nesoudím. Je ale pro mě zajímavé, že když při debatě o veganství použiju argumenty proti nadměrné konzumaci masa a celkově živočišných produktů, tak jsem najednou "ten pošahaný vegan" a dělám pro planetu stejně málo, protože i jako vegan používám mobil, jezdím autem a podobně.

Čtěte také: Veganská strava nemusí být vždy zdravá

Pro velkou část populace je pohodlnější zůstat v nevědomosti a neřešit dopady svého stravování. Je to podle mě i důsledek dokonalého marketingu a lobby masného a mléčného průmyslu, takže ta cesta je hodně těžká. Současný stav, kdy živočišná výroba zatěžuje ve velkém planetu, je podle mě neudržitelný a má katastrofální dopady. Naštěstí se toto v poslední době hodně řeší i v mainstreamových médiích a přestala to být jen okrajová záležitost.