Na váze přibíráme kvůli nedostatku spánku, přesto si na něj necháváme málo času

Spánek je neodmyslitelnou součástí našeho života. Během něj náš organismus odpočívá, regeneruje a přípravuje se, aby zvládl zátěž během následujícího dne. A pokud mu nedopřejeme dostatečně dlouhý spánek, řekne si organismus o dodání náhradní energie - přesně té, která mu kvůli nedostatku spánku chybí a kterou potřebuje pro své fungování. Délka spánku tak přímo souvisí i s naší váhou.

Spánkové cykly

Spánek se dá rozdělit na jednotlivé cykly. V průměru tyto cykly trvají 90 minut a během noci se jich vystřídá čtyři až šest.

Když usínáme, spánek obvykle začíná útlumem činnosti mozkové kůry. Svaly se uvolňují a dech i tep uklidňuje.

Následuje fáze tzv. REM spánku charakterizovaná rychlými pohyby očí při zavřených víčkách. Během této fáze se zdají sny a objevuje se známé škubání svalů ve spánku. 

Tyto cykly se pak opakují a cykly na začátku a konci noci bývají zpravidla kratší než ty uprostřed noci.

Během spánku klesá rychlost bazálního metabolismu až o 25 %. Snižuje se i spotřeba kyslíku, tělesná teplota a srdeční činnost (snižuje se pulz). Organismus díky tomu šetří výdej energie. 

Čtěte také: Proč se při úplnku špatně spí? 

Hormony hrají důležitou roli při spánku

V období spánku dochází naopak k vyšší sekreci některých hormonů - třeba růstového hormonu nebo melatoninu.

Právě hormony mají při nedostatku spánku velký vliv na vznik obezity. Důvod je jednoduchý - čím méně člověk spí, tím méně může organismus vylučovat hormony. A právě třeba hormon leptin, který organismus produkuje během spánku, dává zjednodušeně příkaz k odbourávání tuků. Nebo jinak řečeno, úlohou leptinu je snižovat energetický příjem a zvyšovat výdej, pokud je v těle vyšší množství tuku.

Při krátkém spánku se mozek brání nedostatku energie tím, že pošle signál k výraznému navýšení hladiny hormonu ghrelinu. Tento hormón je známý jako hormón hladu. Pokud tedy spíme pouze krátce, právě kvůli vysoké hladině ghrelinu dostaneme rychle po vstávání hlad.

Čtěte také: Co si dát k pití pro lepší spánek

Jaká je optimální délka spánku

Je zajímavé, že vliv délky spánku na obezitu se ve větší míře řeší až v posledních letech. Právě až v posledních letech proběhla většina výzkumů a testů. Vědci se tak snaží potvrdit nebo vyvrátit, jestli nároky moderní doby, stres a minimum času na spánek má přímý vliv na to, že každý rok přibývá procento obézních lidí.

V naprosté většině testů se potvrdilo, že příliš krátký nebo příliš dlouhý spánek mají přímou souvislost se vznikem obezity. Ideální délka spánku se pohybuje mezi 6 až 8 hodinami. Ale pozor - nejedná se o dobu od ulehnutí do postele až do jejího opuštění. Těch 6 až 8 hodin je doba samotného spánku. Pokud tedy ulehnete o půlnoci a v šest ráno vám zvoní budík, pravděpodobně se nedostanete ani na dolní hranici kvalitního spánku.

Ke zdravému životnímu stylu odpočinek a spánek prostě patří. Udělejte pro sebe co nejvíc a naplánujte si dostatek času nejen na cvičení, ale právě i na spánek. Tělo vám tuto možnost odpočinku vrátí v podobě rychlejšího odbourávání tuků a kvalitnějšího zdraví.

Čtěte také: Chcete zažít klidnější spánek i lepší milování? Sport i v tomto pomůže

Článek publikován 9.6.2013, aktualizován 13.7.2019