Jakých potravin jíme nedostatek, přestože jsou prospěšné a dobře dostupné

Všichni tak nějak tušíme, co bychom měli a neměli jíst, kolik toho zhruba sníst a jak často si porce servírovat. Mnoho z nás má dietní jídelníčky a poučky expertů v malíčku a snažíme se jimi řídit. A i když je tak úplně nedodržujeme, stejně čas od času sníme něco, co považujeme pro tělo za to nejlepší. Ale přesto existují zejména tři skupiny potravin, které bychom měli konzumovat denně a neděláme to – možná z lenosti, možná z neznalosti.

Kvalitní mléčné výrobky

Když se narodí dítě, je živo výhradně z mateřského mléka. I v předškolním věku dbáme na to, aby dítě mělo denně aspoň hrnek mléka a nějaký jogurt. Víme, že vápník v něm obsažený je velmi důležitý pro správný vývoj kostí a bez něj by dítě mohlo trpět různými nemocemi a neduhy. Jenže čím jsme starší, tím méně mléka pijeme. Když už si dáme jogurt, tak s ohledem na štíhlou linii radši ten nízkotučný. Když si kupujeme sýr, tak se pečlivě díváme na obsah tuku v sušině a vybíráme opět ty co nejméně tučné. O kupovaném mléku platí totéž – většina z nás oproti plnotučnému či čerstvému upřednostňuje polotučné či nízkotučné pasterizované. A to je chyba. Naše tělo z této stravy nemá dostatek vápníku, přestože se pořád jedná o mléčné výrobky. A nejde tu jen o vápník, který je potřeba i v dospělém věku, neboť zajišťuje pevnost kostí.

Když vybíráte mléčné výrobky, volte ideálně ty kvalitní - z farmy nebo alespoň v bio kvalitě. "Kráva, která se pase v přírodě, je na slunci a krmí se přirozenou potravou, produkuje do mléka mnohem vyšší obsah vitamínů i vápníku, než kráva z velkochovu, dokrmovaná různými krmnými směsmi a nucená dojit ve velkém," říká poradce pro výživu, Michal Drahoš. "Lidé bohužel obvykle upřednostňují cenu a tělu tak prostřednictvím levnějších mléčných výrobků dodávají jen menší množství prospěšných živin," dodává. Díky konzumaci kvalitního mléka a poctivých mléčných výrobků se také snižuje riziko obezity a dochází k lepšímu vstřebávání vitaminu D v těle. Kvalitní mléko také obsahuje vitamíny skupiny B, vitamín A. Většina z nás má přesto vitamínů a vápníku nedostatek – přijímáme zhruba pětinu doporučené denní dávky.

Čtěte také: Klasické mléko vs. bio mléko. Jaký je ten zásadní rozdíl?

Celozrnné cereálie

Často o nich přemýšlíme, ale přesto si je nedopřáváme tak často, jak by bylo třeba. Rádi bychom si dali například müsli s mlékem či jogurtem k snídani, ale dočítáme se, že obsahuje hodně cukru, a kvůli tomu na tento nápad rezignujeme. Celozrnné cereálie a různé výrobky, které je obsahují, jsou velmi důležité zejména pro naše správné trávení. Obsahují vlákninu, která pomáhá pročišťovat trávící systém a má pozitivní vliv na správné vstřebávání živin. Doporučená denní porce vlákniny se pohybuje mezi 25-35 gramy, přitom Češi jí mají v průměru jen kolem 10 gramů denně. A to ať už se jedná o vlákninu "schovanou" v ovesných vločkách, různé müsli s oříšky a ovocem, celozrnné těstoviny nebo celozrnné pečivo.

Čtěte také: Vláknina rozpustná vs. nerozpustná ve vodě - k čemu je která dobrá?

Ovoce 

K bezesporu zdraví prospěšným potravinám patří ovoce. Měli bychom si ho dopřávat několik porcí denně, protože obsahuje řadu vitaminů i minerálů a i výše zmíněnou vlákninu. Přesto – kdo se nesnaží zhubnout nebo cíleně nedodržuje pravidla zdravého životního stylu, ovoce většinou zanedbává. Tím si zbytečně škodíme, protože naši touhu po sladkém navíc uspokojujeme něčím jiným a mnohem nezdravějším.

Dále čtěte: Co se v potravinách používá místo cukru a proč na fruktóze může vzniknout závislost?