Období po Novém roce většinu z nás svádí k radikálním předsevzetím týkajícím se hubnutí a změny životního stylu. Rozhodneme se začít cvičit, zhubnout nadbytečné kilogramy, začít se stravovat úplně jinak. Většinou jde o velmi značný obrat oproti předchozímu životu, což je pro tělo obrovským šokem. Sice se s tím dokáže vyrovnat, pokud na to jdeme chytře, ale zima pro to zrovna není úplně nejvhodnějším obdobím.

Když je léto, venku celé dny září slunce a my máme výbornou náladu, je nám skvěle. Navíc nás většinou netrápí žádné virózy ani jiné podobné podzimní a zimní choroby. Jenže s příchodem zimy je všechno jinak, nálada nám často klesá na bod mrazu, nechce se nám ven, ztrácíme energii a nejradši jsme zalezlí v teple domova. Navíc jsme často nemocní, nebo se o nás nemoci nepříjemně pokoušejí. Přitom si za to většinou můžeme sami právě svým nesprávným chováním. Jak tedy v zimě podpořit imunitu a cítit se lépe?

Také patříte mezi ty, kdo podlehli některému novému módnímu trendu a snaží se jíst nejen zdravě a kvalitně, ale zařazují do svého jídelníčku i všelijaké bio a superpotraviny? V tom případě je vaše snaha chválihodná a nejspíš žijete v přesvědčení, že pro své tělo a zdraví děláte to nejlepší. Jenže ona to nemusí být tak úplně pravda. To, co kupujete, nemusí být tím, co skutečně koupit chcete. Jak je to možné?

Dnes se všude můžeme dočíst o bio výrobcích, zdravé výživě i rady o tom, co bychom měli jíst a čemu se v obchodech vyhýbat. Pro většinu z nás se to sice hezky čte, ale hůře kupuje. Většina bio výrobků je totiž dražší než jejich obyčejné ekvivalenty. Kvůli tomu nakonec řada z nás sáhne po té méně zdravé klasice. Podle průzkumů za bio výrobky utratíme pouhých 300 korun ročně! Za posledních 9 let se tak útrata za biopotraviny sice zdvojnásobila, oproti celkové útratě za potraviny je to ale pořád směšně nízká částka.

S příchodem podzimu a poté i zimy ubývá slunečných dnů, často několik dní za sebou slunce ani nezahlédneme a k tomu se stmívá čím dál dříve a i ráno vstáváme za tmy. To, co nám připadá depresivní a co nesnášíme, má ovšem i velmi negativní dopady na náš organismus. A to zvlášť pokud ještě k tomu příliš nevycházíme ven.

Většina lidí, kteří se o své zdraví starají, jí pestře a rozmanitě, cíleně se nevyhýbají žádné složce potravy. Existují ale také jedinci, kteří se zhlédnou v nějakém stravovacím trendu a začnou odmítat určitý typ jídel. Například vegetariáni, kteří z lásky ke zvířatů a planetě Zemi přestanou jíst maso. Nebo vegani, kteří kromě masa odmítají i cokoliv dalšího pocházejícího ze živočichů (tedy i mléčné výrobky, mléko, vejce a další potraviny). A možná ani netuší, jak tím hazardují se svým zdravím.

Ze všech stran slyšíte, jak je zelenina zdravá, co všechno prospěšného vám přináší a kolik byste jí ideálně měli denně spořádat. Hezky se to čte a poslouchá, možná o tom sami i uvažujete a souhlasíte – jenže realita pak bývá úplně jiná. Mnoho z nás zeleninu zkrátka nemá rádo a ve stravě se jí vyhýbáme. Nemluvě o dětech, které zeleninu většinou také zrovna příliš nemilují. Ale pokud jim ji nedáváme vůbec, celkem jim tím škodíme.

Možná máte pocit, že pro své tělo děláte to nejlepší, jíte jen zdravě, vyhýbáte se všemu mastnému či sladkému a poctivě dodržujete dietní jídelníček. Jenže váš pocit může být mylný a tělo může strádat kvůli nedostatku živin a vitamínů. To, zda si ubližujete, vám snadno prozradí vaše vlasy, na nichž se vaše strava jasně odrazí.